Dlouho jsem odolával. Ale po 10 letech jsem si na svůj počítač musel nainstalovat MS Office. Ten hustokrutopřísný slevomatí excel už Ooffice ani Numbers nedaly. Ten minutový větrník bych ještě přežil, ale že nezobrazoval některé vzorce to už přejít nešlo.

Musít dát palec nahoru Microsoftu. Download z http://www.microsoft.com/mac za hodinku, bezproblémová instalace, update a jedeme. 

Microsoft je podle některých mrtvý kůň a podle druhých Apple před 15 lety, tzn. před velkým revivalem. Jakýho koně myslíte, že teď rajtujou?

Včera večer jsem si zaprogramoval. Tak po 5 letech jsem napsal kousek kodu v php a zas mě to chytlo.

Našel jsem na jednom blogu seznam zajímavých webů. Chtěl jsem vědět, jak jsou plus mínus navštěvované, resp. si je seřadit podle velkosti. Nejdřív jsem to chtěl zadat asistentce, ať to pro každý ten web zjistí a překlepe do gdoc spreadsheetu. Tam si s tím můžu hrát - řadit, filtrovat podle zemí atp. Zkusil jsem si jak dlouho trvá udělat jeden záznam - cca 2 min. Vynásobil počtem url a vyšlo mi, že by to vzalo celkem 67 hodin. Přemýšlel jsem, kde teď vezmu volnýho programátora, kterýmu tím nenaruším priority. Už z podstaty otázky je to nonsense. Tak jsem sednul, že to nakoduju. Tenkrát mě to bavilo, tak si to opráším a budu to mít za chvilku. Blbost.

5:56 PM me: čus kubo

5:57 PM existuje nástroj na php, kde píšu kod do prohlížeče a hned to spustím a na té stránce mi to vyhodí výsledek. Plus na to můžu odkazovat?

  http://try.dartlang.org/

6:01 PM Jakub: Cus, třeba tady http://codepad.org/ a nebo tady toho je více http://stackoverflow.com/questions/4902432/is-there-a-php-fiddle

6:03 PM me: dík

Po 3 hodinách opáčka PHP, regulárních výrazů, parse errorů se dobrá věc podařila. Jen na tom web IDE nedokázal skript běžet dýl než 30 vteřin. Co teď. Nakonec jsem přišel na to, že je v Macu PHP CLI. Tak jsem v konzoli pomocí VIMu ten skript dotáh. Trochu jsem se zasekal na jiné verzi PCRE, teda asi hodinu jsem nemohl přijít na to, proč na webu mi ten regulární výraz funguje a na macu ne ( /si vs. /siU) a pak už to fičelo.

Sice je to zbastlený, trvalo to tak 10x dýl než podprůměrnýmu programátorovi, ale mám z toho radost. Lidé programujte http://www.codeyear.com/ !

.

PS: jestli se najde programátor co umí PCRE, měl bych pro něj práci na pár hodin nebo i dlouhodobě. Pošli mi kontakt na "or (at) miton.cz". 

Chodí nám na pecka@miton.cz denně několik emailů s geniálními nápady. Dneska už toho bylo i na mě moc. Vyprovokovalo mě to napsat několik základních rad, jak se chovat, když máte zajímavý projekt a chcete ho představit. Myslím, že to můžete použít jako návod pro přesvědčení i jiného parťáka do firmy nebo investora.

1) Potřebujete vůbec nějakého parťáka? Kdo to má být?

Jaká je/bude jeho přidaná hodnota? Co už má za sebou, jaké úspěšné/neúspěšné projekty? Co o něm říkají lidé z těchto projektů? Je to svatba na celý život (projektu), tak vybírejte pečlivě. Už jsem viděl několik slibných projektů, které šly ke dnu po zákopových válkách majitelů. Musíte z toho mít intuitivně dobrý pocit, když si představíte, jak s ním za rok/dva budete sedět v kanclu na poradě.

Sám sebe se ptám "postavil bych si s tím člověkem dvojdomek?", "šel bych s ním rád do hospody?"

2) Je můj projekt zajímavý?

Na to si musíte odpovědět předně sami. Chcete do toho dát všechen svůj čas? Nebudete se moct od toho odtrhnout ani o víkendech? Je to tak zajímavý projekt, že do něj dáte všechny svoje rodinné úspory?

Zajímají nás oblasti okolo internetu. Může to být cokoliv, kde je internet zapojen jako obchodní, platební, komunikační nebo jen informační brána. A internetem myslím všechny zařízení, které jsou nebo potencionálně v budoucnosti budou k němu připojené. 

Podívejte se na to našima očima. Může to být pro nás zajímavé?

Chceme dělat na zajímavých projektech s velkým impaktem. Jestli budete naplno prodávat tužky na ulici nebo kamiony unikátních tužek přes internet, vezme vám to denně stejně času. Cílíme na projekty, které mají potenciál udělat roční čistý obrat (=Revenues-COGS) nad 10M EUR. 

Ideální jsou projekty, které už ukázaly, že jsou životaschopné. Máte čísla, klidně i z velice krátké historie (týdny). Zákazníci/uživatelé to chtějí/platí. Dá se spočítat, když investujete 1M CZK, přinese to X, když investujete 1M EUR, přinese Y.

3) Vybrali jste si nás, správně. Jak nás kontaktovat?

Doporučil bych konference nebo akce, na kterých se můžeme potkat. Ono stačí minutu se pobavit o tom, co chcete dělat a proč, vyměnit si vizitky a detailní info poslat emailem. Takhle jsem se potkal s mnoho lidmi, se kterými spolupracujeme. Někdo z nás je každý měsíc na různých akcích od Tuesday, CIF, Křištálovka, OpenCaffe, WebExpo a dalších. 

Nebo nám můžete napsat na pecka@miton.cz. Ideálně bych volil tenhle postup:

V prvním krátkém emailu napsat kdo jste, co děláte, co máte za sebou, tzn. proč jste se rozhodl/a jít do tohoto projektu. V jedné větě popsat co projekt dělá. Jestli budeme mít zájem o víc informací, tak si konkrétně napíšeme o jaké.

V dalším emailu budeme chtít pravděpodobně informace o

1. trhu - velikost, trendy, konkurence (kotovaná na burze, informace), články
2. projektu - v čem je jiný, lepší, proč vy
3. vašem plánu - kde chcete být za rok/dva. Jaké kroky jsou potřeba udělat
4. .... a další specifické informace o dané oblasti.

4) Chceme vás, ne váš projekt!

Podívejte se na projekty, které děláme nebo jsme dělali: Stahuj, Hotel, Heureka, Chytryhonza, Slevomat. V zahraniční jsou obdobných stovky a řekl bych, že mnoho z nich začalo před námi :) Znamená to, že jsou to dobré obchodní modely, funkční projekty.

Osobně si myslím, že nejde zas až tak o unikátní nápad, ale o dobrou exekutivu. Jde o kombinaci kvalitního týmu, zápalu a dobré oblasti. Myslíte si, že Youtube byla první video sita, Facebook první sociální síť, Skype první inet telefonie, Google první vyhledávač, Groupon první daily deal site? Vůbec ne. Jen to byl dobrý tým, který to "tak nějak udělal dobře".

Foto: lunamarina/Pixmac.com

Narazil jsem na pěknou infografiku na zeď, která vypichuje zajímavý data o penězích. Když jsem to prohlížel, znovu mě napadaly otázky ohledně zdraví finančního systému, jak to půjde dál, a tak vůbec. 

Dívám se na aktuální situaci úplně selsky (stejně už si makro ze školy moc nepamatuju) a tohle vidím:

1. Dluh zemí stále roste a nikdo nemá cíl ho někdy splatit (paradoxně dluhy = peníze, tzn., kdyby všichni, nejen státy, chtěli zaplatit své dluhy včetně úroků, ze své podstaty na to není dost peněz).
2. Obsluha dluhu (náklad na úroky) se ve více zemích G20 přibližuje celkovým příjmům státních rozpočtů. Prostě už nebude z čeho splácet.
3. Velké finanční propojení jednotlivých zemí. Všichni jsou věřiteli všech. Tzn. problém jednoho je problém druhého. 

Co se týká nesplatitelného dluhu, není to vždycky problém toho, čí je dluh.

• Nesplácený dluh fyzické osoby/SME je jeho problém.
• Nesplácený dluh velké firmy je problém banky.
• Nesplácený dluh banky je problém státu,
• Čí problém je nesplácený dluh státu? Bank, které drží dluhopisy a lidí, co spoří v bankách. 

Případně se dá do koloběhu vložit ještě jeden článek a to "nadbanky" IMF/ECB. Tím, že v podstatě refinancují bondy, nalijí likviditu. To ale stejně zaplatí lidi inflací a sníženou hodnotou jejich úspor. Tzn. se tisknou peníze. Jsem nejdřív myslel, že se zvedá jen měnová báze, ale ono se fakt tiskne. Pojďme si zopáknout slovní zásobu, bude se to hodit. Milion, miliarda, bilion, biliarda, trilion, resp. v anglosaských zemích million, billion, trillion, quadrillion, quintillion, sextillion.

Sumasumárum, dál se bude štrikovat, dokud to půjde. A když to už nepůjde, tak to bude stát. Fór je v tom, že se nemůžou shodnout, jestli pak přijde deflace zapříčiněná depresí nebo hyperinflace z důvodu velkého množství peněz v oběhu. Tipuju, že obě varianty jsou správně. Ve zmíněném pořadí.

V podstatě je tenhle cyklus ozdravující, když se položí jedna firma nebo stát. Když se položí celý systém propojených států, o to je dno hlubší. Je to jako v té simulaci požárů buše. Při náhodném vzniku požáru shoří vždy celý porost keřů, které na sebe navazují. Na jejich místě pak vyrůstají náhodně od sebe nové. Když začnete celou buš kultivovat a hasit požáry v zárodku, podaří se vám vypěstovat krásný hustý celistvý porost. No a pak vám třeba jednou dojde voda.

Problém nevidím ani v krizi ani v ekonomickém cyklu, i když jakkoli hlubokém. Spíš se zamýšlím nad vlivem, který tento systém má na jednoho konkrétního člověka. Mylně jsem předpokládal, že krize oholí nejvíc ty, co toho mají hodně. Teď se ale zdá, že i přes krize, nebo možná díky nim, se stále rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. V Čechách to není moc vidět. Měřeno GINI indexem jsme v první šestici států s největší rovností příjmů. Těsně za Japonskem, Dánskem a Švédskem. 

Ekonomický systém, jak ho známe dneska, je založený mimo jiné na

• neschopnosti států sjednotit postoj ke korporacím (následkem je transfer ekonomické činnosti a daní mezi zeměmi, resp. větší síla korporací než států. Vemte příklad fabriky zaměstnávající 100K lidí, kde management ve snaze maximalizovat hodnotu firmy, řekne vládě "sniž daně nebo půjdeme jinam"), 
• morálním hazardu firem a/nebo jejich vedení (tzn. kumuluje zisk, ale přenáší a rozmělňuje riziko),
• nerovnoměrném postavení stran na trhu práce (např. tlak na výši mzdy u nekvalifikované práce),
• informační asymetrii s rostoucím efektem v propojeném světě (např. extrémní efekt brzké nebo insider informace na burze, tj. hře s nulový součtem, kde jeden vydělá a druhý zaplatí),
• úroku z úvěrů na spotřebu (když si rodina půjčí na domácí pekárnu, infra saunu nebo lítací rybu),

bude stále nestálý. Když se nepodaří tyto body strukturálně vyřešit, budeme dále kumulovat kapitál jen na jedné straně. To mi nepřijde jako cesta ke spokojenosti a rovnováze.

Příští rok 21. prosince má být konec světa. Spíš se mluví o nějaké fundamentální změně světa, jak ho známe, otočení pólů, ukončení cyklu. Byl bych moc rád, kdyby to znamenalo, že se někomu povede vymyslet, jak to celý otočit a narovnat. Ekonomický systém, společnost, spokojenost lidí a vůbec.

Abych nezapomněl, nakonec pár řešení:

• http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/islamske-financnictvi-alternativa/
• http://www.konstelace.info/esoterika2009.html

Foto: devon/Pixmac.com

Víťa mi forwardnul pěkný fotky. Pamatuju se, jak jsme podávali balík na poště na Jarově. To už je pěkná doba.

Pošta do Afriky jde pomalu. Holt pak maj těžší ten západní svět dohonit.

[21.6.11 11:32:02] Tom: cus

[21.6.11 11:33:17] Ondřej Raška: čus

[21.6.11 11:33:33] Tom: @vlczak pracuje v Pixmacu?

[21.6.11 11:33:38] Ondřej Raška: jo

[21.6.11 11:33:42] Tom: vlczak: Proč mě @slevomat spamuje a kde vůbec vzal mou emailovou adresu? Nebojoval @tomcuprcz náhodou za korektnost slevových portálů? #paradox

[21.6.11 11:33:50] Tom: posilali jsme mail na maily v databazi

[21.6.11 11:33:54] Tom: nikoho nespamujeme

[21.6.11 11:33:56] Tom: a i kdyby

[21.6.11 11:34:08] Tom: v ramci skupiny bychom asi meli byt rozumni ne?

[21.6.11 11:34:37] Ondřej Raška: asi na tebe nemá kontakt. Napiš mu na [email]

[21.6.11 11:35:36] Ondřej Raška: klidně mě dej do kopie, vysvětlím mu to

[21.6.11 11:37:07] Ondřej Raška: Všichni v rámci skupiny, když mají jakoukoli kritiku námitky věci k zlepšení posílat přímo na ty lidi. Dokonce to chci aby to dělali co nejvíc

[21.6.11 11:38:01] Tom: to je v poradku

[21.6.11 11:40:05] Tom: jinak jeho adresa je v DB 2010-07-20 10:39:18

[21.6.11 11:44:55] Ondřej Raška: už to s ním řeším

[21.6.11 11:45:07] Tom: poslal jsem mail

[21.6.11 11:45:09] Tom: ale to je jeno

[21.6.11 11:46:48] Ondřej Raška:  Martin:  tohle jsem nepochopil: http://fii.cz/rpyqeym

příště budu řešit soukromě

[21.6.11 11:49:28] Tom: Učet se vytváři při nákupu

[21.6.11 11:49:31] Tom: on ještě nenakoupil

[21.6.11 11:49:33] Tom: změníme formulaci

[21.6.11 11:49:49] Ondřej Raška: a co udělal, nebo kde ten email zadal?

[21.6.11 11:50:00] Tom: on nam dal jen email do newlsetteru

[21.6.11 11:50:05] Tom: to ucet nevytvari

[21.6.11 11:50:09] Tom: a ted si chtel poslat zapomenute heslo

[21.6.11 11:56:59] Tom: opraveno

Zdroj: tyinternety.cz

Včera večer po floorballe, na žluté limonádě, jsem se dozvěděl, kdo je černá ruka českého internetu :) Povedli se mu zatím dva pěkné šťouchy. 

1) objednal např. 700 kuponů na najmenovaném slevomatu, tak že si změnil počet kusů v html formuláři. A pak nezaplatil. Ale v statistikách serveru i statistikách Skrzu se to ukázalo

2) když měl Amplion smažák zadarmo tak udělal přes 50 objednávek na maily v address booku. No a pak si lidi stěžují, že je Centrum spamuje :)

Jak to včera vyprávěl, tak jsem šel do kolen. Sranda musí bejt. Těším se na další zářez.

Zdroj: http://www.flickr.com/photos/robadob/195972351/

Tohle měl být post na FB, ale asi si berou kluci moc příklad z Twittru a omezují post na 420 znaků. Tak to bude tady.

Radvan Bahbouh ve své knížce Pohádka o ztracené krajině, psychologie sebekoučování používá pěkný příklad udělené ceny IG Nobel prize http://improbable.com/ig/ig-pastwinners.html . Je to anticena, která se každoročně uděluje kuriózním nebo vtipným výzkumům. A jsou tam fakt pecky:

MANAGEMENT PRIZE: Alessandro Pluchino, Andrea Rapisarda, and Cesare Garofalo of the University of Catania, Italy, for demonstrating mathematically that organizations would become more efficient if they promoted people at random.

PHYSICS PRIZE: Lianne Parkin, Sheila Williams, and Patricia Priest of the University of Otago, New Zealand, for demonstrating that, on icy footpaths in wintertime, people slip and fall less often if they wear socks on the outside of their shoes.

ECONOMICS: The Vatican, for outsourcing prayers to India.

PSYCHOLOGY: Daniel Simons of the University of Illinois at Urbana-Champaign and Christopher Chabris of Harvard University, for demonstrating that when people pay close attention to something, it's all too easy to overlook anything else -- even a woman in a gorilla suit.MANAGEMENT PRIZE: Alessandro Pluchino, Andrea Rapisarda, and Cesare Garofalo of the University of Catania, Italy, for demonstrating mathematically that organizations would become more efficient if they promoted people at random.